pondělí 21. března 2016

Předvelikonoční řvaní


Na tento koncert v rámci miniturné pořádané kapelou Tortharry jsem se rozhodl jet asi půl hodiny

před oficiálním začátkem. Dorazil jsem tedy asi v devět a tak jsem z kapely Pitfull death slyšel jen pár songů, což mi vůbec nevadilo.

Viděl jsem je naposledy nedávno ve Strize a moc mi nesedli. Příliš chaotická sóla, divnomelodie neladné,  žádný kloudný rytmus atd.


Fleshless

 

Pro mě hlavní a nejlepší kapela včera. Zcela nepochopitelně před pódiem vymeteno, na rozdíl od předchozích Pitfull death. Představili klasické starší věci i pár novinek. Sice nehráli moji oblíbenou předělávku od Olympicu když ti svítí zelená, ale i tak jsem si set docela užil.

 


Tortharry


Po dobrém albu When the memories are free, úžasném albu Book of dreams a skvělém LP Unseen se od alba White z roku 2003 začala kapela měnit od melodického výborného deathu k zvláštnímu lomozu, který nemá hlavu ani patu.
Od alba White jsem tedy kapelu přestal úplně sledovat, nahodile se mi připletli do obzoru na větších festech, kde jsem se jen utvrzoval v tom, že už nehrají nic, co bych chtěl slyšet.   

Tímto koncertem jsem se rozhodl dát jim ještě šanci a doufat, že zahrají něco ze starých alb. Hráli jeden song z prvního (If I was) a ještě k tomu mizerně a nová tvorba byl klasicky tříakordový luzný kravál.

Bylo mi z toho krapet smutno, ale i takové změny jsou život.


Antigod

 

Tohle trashové uskupení mě na poslech z Bandzone.cz  docela zaujalo, ale bolení hlavy z šílené zahulenosti koncertních prostor a únava mne vyhnaly předčasně pryč. Tabákové dýmnovnice totiž tento večer předčily "efekty" v podobě suchého CO2.


Od jisté doby je mi nutností mezi každou kapelou v klubu, kde se kouří, po skončení setu co nejrychleji vypadnout a strávit mezičas před další kapelou procházením se po venku. Přestávám ten idiotský zvyk kouřit v uzavřených prostorách chápat. Pár let jsem také kouřil a co si pamatuji, většinou jsme chodili ven. Tohle prostě není normální.


Koncert pro Food not bombs



 
Akce ve zkušebně kapelky Klutz, obsahující povinný sklepní zatuchlo-vlhký čmuch, kartonová plata vajec na zdech a stropech a minimální podlahová plocha.
Krom benefičního prodeje hudebního bordelu na mc a LP se prodávaly různé levičácko anarchistické materiály, plakátky, časopisy a knihy.
  

Playlist
  1. Klutz
  2. Locura
  3. Hledání
  4. Apolita
  5. Paregorik 

Protože šlo o akci na podporu iniciativy Jídlo místo zbraní, nechybělo  pravděpodobně dumpstrové - veganské občerstvení v podobě muffinů, vynikající čočkové polévky a pardubického perníku.

Jak už bývá u podobných akcí zvykem, produkce nezačala v avizovaný čas 19:30, ale o dvě hodiny později.



Kluzt a Locura 

 

 Jsou dle mého zmlsaného ucha typické případy tvorby, která chce něco sdělit světu a závažnost, kvalita a pravdivost sdělení se váže v nepřímé úměře k úrovni hudební. Prostě aktivistický zvukový bordel, poslechnout se to dalo, ale doma bych si to nepustil.



Hledání

 

 Akustický výstup maníka se španělkou už byl nejen textově zajímavý, ale i poslouchatelný, pro mě asi nejlepší produkce celé akcičky.



Tombola Fnb

 

 Tato benefiční hra vypadala jako určená pouze pro členy kapel, jejich přátelé a známé, kteří tvořili odhadem 85-95% všech přítomných a mezi kterými si člověk připadal jako nezvaný host na soukromé oslavě narozenin nějakého neznámého pantáty, poněkud zazdila původní koncertní zaměření akce. Po asi hodině a půl této maškarády jsme to vzdali a nechali si další dvě kapely uniknout.

 Večer už posléze spestřil už jen notně opilý bratranec, jehož přítelkyně na akci náhodou dorazila chvíli před ním. Prostor zkušebny šel okouknout zrovna ve chvíli, kdy vyvolávání tomboly provázel vtípek o německém fekal pornu, z čehož měl nebohý bratranec nervový záchvat a s přehrávaným moralistním rozhořčením, které vykřikoval hlasitě na celou chodbu a schody, prchal vrávoravým krokem pryč.

Snad to vyjde příště :-)


Odkaz na Bandzone kalendář:





sobota 5. března 2016

Sto zvířat, Holice



Kapela jede sérii ku propagaci svého nového alba "Ministerstvo mýho nitra".

Koncert ve všední den (čt) je obvykle nemilou nutností zavedených nebo zahraničních kapel, které jedou šńůru vystoupení na plný úvazek a tradiční zábavové pátky a soboty by jim nestačily.

Jak ale říkám  "blíže už to nebude" a navíc začátek v příjemných 19:00 překoná i ten čvrtek :-)
 
V prvním nakouknutí do sálu to vypadalo, že jsme si spletli budovu, kde se pořádá ples, v zadní části místnosti stoly s vážně vypadajícími tvářemi lidí kolem nich a vůbec nic, co by nasvědčovalo tomu, že se bude hrát muzika jinší, než dechovka.

Věková i sociálně statusová všehochuť návštěvníků, kteří posléze zcela naplnili sál stejně nestačila na to, abych jsa oblečen v black-blocu jako na metalovou řežbu nepůsobil jako cizí zvíře:) Nicméně pár dredařů a extrentrickcých individuí v maskáčích apod. tento pocit nepatřičnosti spolehlivě zahnali.

 
Protože od alba "Rozptýlení pro pozůstalé" jsem kapelu přestal sledovat pro její unylou uondanou ponalost a na koncertě byl naposled před dlouhými lety, trochu jsem se obával, co z toho bude.

Koncert byl ale úžasný,  včetně starých pecek z prvních alb. Histriónství hudebníku se nezapře a hraní tak spestřovaly různé kejkle s nejrůznějšími rekvizitami a předměty vybavení domácnosti, jako je zvon na odpad, kartáč apod. 

Musím se sklonit před výkonem kapely, která hraje s přestávkou po hodině a půl skoro tři hodiny.
Je to docela nezvyk, po 20-30 minutových setech garážových kapel, které když se řve z obecenstva o přídavek, krčí rameny a hrají znova něco ze začátku, protože už nemají další songy :)



 Xichtokniha, odkaz na událost:

https://www.facebook.com/events/466305193565796/